Historie juda

Úvod

Judo je japonského původu, jeho zakladatelem je profesor Jigoro Kano (1860-1938), který jej vytvořil z vybraných chvatů starého bojového umění Jiu-Jitsu. Po letech pečlivého studia, založil vlastní školu, kterou nazval KODOKAN-JUDO.

Vznik a vývoj Juda

Zakladatelem Juda jako sportovního odvětví byl profesor Jigoro Kano (1860-1938) (vyslov „džigoro kano“). Narodil se v roce 1860 nedaleko Kobé. V roce 1871 se s rodiči přestěhoval do Tokia. Motivem ke studiu Jiu-Jitsu byl pro tohoto subtilního studenta fakt, že musel snášet mnohé křivdy a ústrky od silnějších spolužáků, a tak se začal zajímat o staré bojové umění. Poznatky, které Jigoro Kano shromáždil studiem starých materiálů, ale i při své praxi Jiu-Jitsu utřídil, přizpůsobil tehdejším poznatkům tělovýchovného procesu a vytvořil vlastní systém, který nazval KODOKAN-JUDO. Názvem chtěl odlišit nový systém od tehdejšího neoblíbeného Jiu-Jitsu. Stanovil i etiku chování v Doju, ke spolužákům a učiteli, jež zaručovala radostné ovzduší při výcviku a zajišťovala i nutnou bezpečnost při tréninku. Judo brzy získalo oblibu. Činnost Kodokanu byla zahájena – od tohoto data se počítá vznik juda – v roce 1882, kdy měl Jigoro Kano prvních 9 žáků. Později se Judo spolu s Kendo dostalo do osnov výuky na základních a středních školách. Jigoro Kano se stal v Japonsku významnou osobností, neboť kromě funkce ministra školství byl členem japonského olympijského výboru a prezidentem japonského svazu judo. Do Evropy se Judo dostalo v roce 1931, kdy Japonci poprvé v Londýně ukázali umění tohoto sportu.